02 - První týden

Ještě než jsme vyrazili do vesnice Mahango, zašli jsme za matkou představenou (Mama Mkuu), abychom ji pozdravili a zeptali se na dosavadní pokrok stavby misijního domu. Stejně jsem ale byl po příjezdu do vesnice překvapen, kam až pokročili. Nejenomže udělali základy, ale už stojí i zdi až do výšky oken. Mama Mkuu si půjčila peníze, aby se dokončila tato třetí fáze stavby. Vesničani se prý chodili dívat, co že to je za prapodivná budova s nepravidelným tvarem a tolika místnostmi. Sami jsou zvyklí jen na standardní obdelníkové tvary svých domků a chýšek.
Přivítání bylo vřelé jako vždycky, ženy zpívali a my jsme broukali s nimi a došlo i na tanec. Terča si nechala oholit hlavu, takže jí říkáme ukrajinský vězeň a já si také nechal zkrátit "páčo". Na úpravu je to prostě snadnější. Terča přesvědčila Staňu a budou společně běhávat v rámci tréninku na maraton.

Foto: aktuální stav misijního domu; cestou do Mahanga nás pronásledovali davy dětí

Ve naší škol(c)e ubylo dětí, protože ti starší odešli do prvního ročníku základní školy, a tak nám zbylo asi 30 prcků. S nimi ale i se staršími studenty budeme pracovat intenzivněji na jejich angličtině. Staňovi jako expertovi na práci se dřevem dáme za úkol vyrobit nábytek do naší školy, lavice na základní školu a pomoct místnímu tesaři při stavbě střechy misie.
Další naše návštěva směřovala na základní školu v Mahangu a v Simike. V rámci projektu Škola škole (viz naše web stránky) žáci ZŠ Šumice a ZŠ Uherský Brod I nashromáždili peníze, které se rozhodli věnovat na nákup školních lavic pro svou partnerskou školu v Mahangu. Třetí školou v ČR, která se zapojila do tohoto programu je malá ZŠ Újezdec, kterou jsem chtěl zpartnerovat s nějakou malou místní školou, ale základky všude kolem, i v malých dědinkách, mají přes 400 žáků, tudíž není velice co vybírat a tak zůstalo u vedlejší ZŠ Simike.

Foto: žáci v Simike se rozcházejí do tříd za zvuku školní kapely

Obešli jsme i rodiny dětí, které chtějí jít na střední školu a nemohou si to dovolit. Tito dospívající buď mají jen matku nebo jsou sirotci. Rodiče nebo opatrovníci se jsou farmáři a žijí z toho, co si vypěstují. Jestli byste chtěli některého z nich sponzorovat, dejte nám vědět co nejdříve na náš email - škola začíná co nejdříve. Částka je 2600,- Kč. My za ně mezitím zaplatíme školné i uniformy, aby mohli začít co nejdříve. Tady je více o těchto dětech:

Amini Juma

Pohlaví: mužNarozen: 1990

Rodiče: jen matka
Sourozenci: 2 mladší bratři

Chce být: doktor

Hemedi Julias

Pohlaví: muž

Narozen: 1990

Rodiče: jen starší matka

Sourozenci: 2 starší bratři, 2 sestry (vdané)

Chce být: poslanec, aby mohl rozvinout svůj kraj a pomoci lidem

Tarasa Yasini

Pohlaví: žena

Narozena: 1991

Rodiče: jen matka, otec zemřel 2007

Sourozenci: 2 bratři (1 ženatý, 1 svobodný), 1 sestra

Chce být: učitelka, aby mohla vzdělávat další lidi a kamarády a pomoct jim k lepší budoucnosti

Hussein Shabani

Pohlaví: muž

Narozen: 1990

Rodiče: oba zemřeli, žije s dědečkem

Sourozenci: starší bratr (ženatý), 1 mladší bratr a sestra

Chce být: učitel, aby pomohl ostatním lidem ke vzdělání

Tohle je všechno z mé strany, teď už chci nechat Janu, ať popíše, jak ona vidí Tanzánii očima osoby, která je v Africe poprvé......
Ondra

Foto: cesta do Mahanga je dlouhá; zvláštní věci tu občas rostou na stromech...

Tak poprvé v Africe.....co k tomu dodávat, všechno je to tak jiné než u nás.Ale to je jen na zvyku, myslím že se tu aklimatizujeme dobře.Za necelý týden jsme měli možnost procestovat kus Tanzánie, sice skrz sklo autobusu,ale viděli jsem zase něco úplně jiného, od hliněných chýší až po lepší domy ve městě.Od bohatších lidí až k těm bez domova.Nejde tu jen o bohatství hmotné,ale hlavně o to, jací lidé tu jsou.Každá země má svá specifika a v Tanzánii jsou lidé neuvěřitelně milí a to i přesto, že mají hodně těžký život. Vesnice nás krásně přivítala a doufám, že jim tam budeme k užitku, všichni jsou na nás hrozně milí a snaží se nám zpříjemnit život na vesnici.Měla jsem možnost nahlédnout do ordinace vesnického lékaře a na porodní sál, jsou to podmínky opravdu archaické, ale jde vidět že to tam funguje, i když pro spoustu lidí je stále ošetření a léčba nedostupným luxusem.Doufám že se to jednou zlepší.